Welcome to a journey through time... na Blog.cz

Všichni si jistě pamatujete na loňskou stávku dopravy, u které se předpokládalo, že způsobí kolaps na pražských silnicích. Díky tomu, že byla ohlášena několik dní dopředu a mluvilo se o ní už několik týdnů předem, se žádná velká krize v silniční dopravě nekonala. Prozíraví Pražáci i nepražáci si brali dovolené, nebo pokud možno opouštěli město. Bylo tu však stále mnoho těch, kteří volno nedostali a museli se nějak dostat do zaměstanání. Ti vytáhli kola, vyjeli do téměř prázdných ulic nebo na cyklistické stezky. Na různých záběrech TV bylo vidět množství cyklistů, kteří se tak snažili dostat do svých zaměstanání, univerzit apod. Praha se tak na jeden den stala jením z nejekologičtějších hlavních měst na světě.

Spousta odborníků jak ekologů, tak i lékařů, tento fakt považuje za lehce příznivý z hlediska toho, že lidé na jednu stranu neváhají použít i zdravější metody dopravy, které pomáhají nejen našemu tělu, ale také prostředí, ve kterém žijeme. Samozřejmě to ale závisí zejména na tom, jak daleko je naše zaměstnání od bydliště a na ročním období. Dá se předpokládat, že člověk, který musí být ráno v 6:00 v práci a bydlí 30 km od domova, tak nepojede na kole (i tací jsou, ale není jich moc).

Já osobně vstávám v 6:00 abych byla v 8:00 na místě, na jednu stranu sice fandím cyklistům, ale když bych měla každé ráno vyjet na kolo a jet (radši ani nechci vědět jak dlouho) až na Žižkov, tak bych asi za vlak a tramvaj neměnila. :)

Co si o tom myslíte vy? Jste zastánci zdravého a ekologického způsobu dopravy nebo preferujete MHD/BUS/VLAK/LANOVKA atp.?

Okolo neprostupitelná tma a Vaše nohy Vás nesou k bílému světlu tak mysticky zářícímu. Je to peklo? nebo je to ráj? - první myšlenka proletí hlavou. S každým dalším krokem nás opouští všechno zlo tohoto světa - bolest, marnivost, utrpení, zloba, strach, chamtivost, závist, žárlivot a mnohé jiné lidské vlastnosti, které nás tráví každým dnem.

Cítíte, jak se pomalu stáváte součástí čehosi nevratného, co skýtá pouze pokoj a klid. Paprsky tohoto "božského" světla prostupují každou buňkou Vašeho těla. Pomalu ho opouštíte, ani nevíte jak. Jdete prostě jen za hlasem toho, co si žádá Vaše duše.

Takto popisuje svoji "smrt" několik lidí, kteří se dostali do klinické smrti a téměř jako by se znovu narodili. Tak nějak si ji představuji i já. Na odpověď si snad všichni počkáme co nejdéle. :) Co myslíte vy?